Jak si poradit s klíšťaty

Znepokojují vás zprávy o klíšťové encefalitidě a teď se bojíte, že nesmíte do lesa? Obavy jsou sice na místě, ale pokud věnujete náležitou pozornost ochraně repelenty i případné desinfekci, a nepodceňujete rizika ani příznaky, můžete směle vyrazit na výlet.

Z lékařských ordinací i infekčních oddělení přicházejí stále vážnější varování. Počet klíšťat infikovaných nebezpečnou encefalitidou se každoročně zvyšuje a letošek rozhodně není výjimkou. Množící se populace drobných roztočů podle odborníků vzrůstá kvůli teplému podnebí ve spojení s vydatnými srážkami. Nebezpečně tudíž přibývá i počet jedinců infikovaných encefalitidou, samička klíštěte totiž klade běžně až 3 000 vajíček. O nemoci postižená osoba nemusí dlouho nic vědět. Inkubační doba trvá několik dní i týdnů a z počátku se projevuje jako běžná chřipka. K příznakům počátečního stadia patří vysoké teploty, bolesti kloubů nebo závratě. Neléčená encefalitida však mezitím napadá nervový systém, což přináší závažnější komplikace a až desetině lidí zůstávají trvalé následky. Pokud se tedy budete vydávat od přírody, věnujte pozornost obraně před krvelačnými členovci a v případě, že se do vás některý přece jen zakousne, soustřeďte se na správné odstranění i desinfekci.

Z lesů, luk a strání

Při výpravě na „nebezpečné území“ zvolte oděv (zejména kalhoty)
z hladké, světlé látky, na němž lezoucího agresora snadno odhalíte. Použijte repelentní přípravek a to jak na kůži, tak na oblečení, zejména na spodní část nohou, od kolen níže.

„Po návratu domů z přírody si pečlivě prohlédněte celé tělo, zda nedošlo k přichycení klíštěte. Nejčastěji se paraziti uvelebují v podkolenních jamkách, tříslech, podpaží, za ušima a u dětí na hlavě (mezi vlasy). Mohou se však zachytit kdekoliv, včetně intimních míst. Obdobnou prohlídku je třeba provést i následující ráno, protože klíště se může po těle napadeného pohybovat delší dobu (několik hodin), než se definitivně zahryzne,“ říká Jaroslav Sotona z Prozdravi.cz. Ve slinách klíštěte jsou navíc obsaženy látky brzdící zánětlivou reakci, které vstřikuje při sání krve napadenému, takže svědění vyvolané přisátím, které oběť na „upíra“ upozorní, se dostavuje až po řadě hodin.

Čím dříve se parazit odstraní, tím menší je riziko nákazy. Se způsobem, jak ho správně vyjmout, je spojena řada mýtů, špatné metody však mohou riziko ještě zvýšit. „Rozhodně není dobré vytáčení klíštěte v jakémkoli směru, protože jeho uchopením hrozí vytlačení infekce. Stejně tak není vhodné jej zakapávat mýdlem či olejem a čekat, než odpadne samo, zbytečně to prodlužuje čas, kdy se může dostat infekce do těla napadeného člověka,“ varuje Jaroslav Sotona z Prozdravi.cz

Máte to na háku

Velmi efektivní způsob odstraňování těchto parazitů je možné považovat háčky na klíšťata. Pokud jste o těchto pomůckách dosud neslyšeli, speciální háčky na klíšťata umožňují odstranění přisátých klíšťat z kůže zvířat i lidí. Velký háček je určen pro klíšťata velká a střední, menší háček pro malá a velmi malá. Představují velmi efektivní cestu k odstranění všech klíšťat jakékoliv velikosti na kterékoli části těla, přičemž nedochází k uvíznutí hlavičky zavrtaného členovce v kůži, ani ke stlačení či prasknutí nasátého klíštěte, což omezuje přenos zárodků lymské boreliózy, babeziózy a dalších možných infekcí. Odstranění je velice rychlé (trvá několik sekund) a nebolestivé. Po vyjmutí klíštěte je dobré použít na ránu antiseptický sprej.

Autor článku: Prozdravi.cz

Foto: Prozdravi.cz

Zdroj: www.aspen.pr

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *