Metličkové žilky nevznikají na rozdíl od křečových žil na žílách, ale tvoří se na vlásečnicích, což jsou tenké cévy, které propojují tepny a žíly. Metličkové žilky mají podobu červených, fialových nebo až tmavě modrých tenkých žilek dobře viditelných těsně pod kůží. Lidé náchylní k tvorbě metličkových žilek jich mohou mít velké množství, zvláště na nohou, ale i jinde na těle. Vliv na tvorbu metličkových žilek má především věk, genetické faktory, těhotenství a obezita.

Metličkové žilky nemají vliv na zdraví, ale pro mnoho žen mohou být významným kosmetickým problémem, zvláště pokud se objeví v obličeji nebo na krku.

Odstranění metličkových žilek

Nejčastější metodou odstranění metličkových žilek je tzv. sklerotizace. Při této metodě se do postižených vlásečnic injekčně aplikuje látka, která způsobí jejich postupné uzavření. Zákrok je pro většinu osob nebolestivý, po zákroku je na ošetřené místo přiložen kompresní tampón a pacientka si oblékne kompresní punčochy. Kompresní punčochy je třeba nosit ještě několik dní po zákroku. Místa ošetřená sklerotizací by se neměla několik týdnů po zákroku vystavovat slunci. Rizikem sklerotizace je tvorba modřin nebo pigmentových skvrn v místě aplikace sklerotizačního roztoku, tyto by měly zmizet v průběhu několika týdnů, max. měsíců. Sklerotizace je léčbou již existujících metličkových žilek, nezabraňuje jejich tvorbě na dalších místech. V případě potřeby lze léčbu opakovat po několika měsících.

Zdroje:

Litin, Scott, M.D. Mayo Clinic Family Health Book, 4. vydání, Rochester: Mayo Clinic, 2009

http://www.plasticka-chirurgie.info/novinky/sklerotizace-aneb-jak-na-krecove-zily-a-metlickove-zilky