V Ústeckém a Karlovarském kraji je nejvyšší počet umělých přerušení těhotenství na jednu ženu. Ve Středočeském kraji mají aktuálně ženy nejvíce potomků. Ve Zlínském kraji se zase děti rodí nejčastěji do manželství. V Praze začínají ženy s rodičovstvím nejpozději.
Výrazně regionálně různorodý je obraz České republiky například z hlediska počtu umělých přerušení těhotenství (indukovaných potratů) na jednu ženu. Nejvyšší počty vykazují kraje na severozápadě Čech – Ústecký a Karlovarský, nejnižší kraje Pardubický, Zlínský a Vysočina. V roce 2013 se počet indukovaných potratů na jednu ženu během jejího života pohyboval v rozmezí od 0,23 do 0,44. S vysokou indukovanou potratovostí se zpravidla pojí nižší průměrný věk ženy při potratu (28,9 let v Ústeckém kraji) a s nízkou potratovostí vyšší průměrný věk ženy (30,4 let ve Zlínském kraji).
Na západě Čech dříve rodičem
Typickým příkladem ukazatele rozdílného demografického chování je také průměrný věk žen při narození dítěte, zvlášť při porodu prvního potomka. Na západě Čech začínají ženy s rodičovstvím nejdříve. Průměrný věk žen při narození prvního dítěte je v Karlovarském a Ústeckém kraji na úrovni 26,5–26,6 let, v Jihomoravském a Zlínském však téměř o dva roky výše (28,3–28,4 let). Zcela výjimečná situace panuje v Praze, kde se ženy poprvé stávají matkami v průměru až po třicítce (30,1 let). Prvorozené děti se přitom v Praze podílí na celkové úrovni plodnosti největší vahou – 56 %, zatímco v ostatních krajích činí jejich podíl jen 47–50 %. Pražské ženy také méně často než ženy z jiných krajů rodí děti třetího či vyššího pořadí.
Co se týče celkové úrovně plodnosti, tedy počtu narozených dětí, který připadá v průměru na jednu ženu, jsou rozdíly mezi kraji podstatně menší.
Plodnost žen je aktuálně nejvyšší ve Středočeském kraji, což úzce souvisí s rozsáhlou bytovou výstavbou v nedávných letech a následnou suburbanizací. Mírně nad úrovní 1,5 dítěte na jednu ženu je také plodnost žen v Libereckém kraji. Nejnižší naopak zůstává dlouhodobě v Praze (1,36). Republiková hodnota v roce 2013 činila 1,46 dítěte na jednu ženu.
Změny ve všech krajích
Demografický vývoj populací jednotlivých krajů České republiky měl a stále má mnoho společných prvků: roste naděje dožití při narození, klesá úroveň sňatečnosti při vzrůstajícím průměrném věku snoubenců, zvyšuje se průměrný věk matek při porodu a podíl dětí narozených mimo manželství a v uplynulých letech se výrazně snížil počet umělých přerušení těhotenství i intenzita indukované potratovosti. V některých ohledech však zůstávají rozdíly mezi kraji významné.
Tradiční rodinné hodnoty
Na Moravě vstupují obyvatelé do manželství relativně častěji než v ostatních částech republiky. Počet sňatků na tisíc obyvatel bývá nejvyšší v krajích Vysočina, Zlínském a Jihomoravském. Až tři čtvrtiny sňatků zde přitom uzavírají dvě svobodné osoby, tj. ze 75 % jde o první sňatek, zatímco na západním konci republiky – v Ústeckém a Karlovarském kraji – je sňatků dvou svobodných osob méně než 60 % z celkového počtu. V pozadí stojí vyšší míra rozvodovosti.
Vysoce variabilní je napříč republikou také podíl dětí narozených mimo manželství, který se ale postupně zvyšuje ve všech krajích České republiky.
Relativně nejmenší podíl dětí (méně než 40 %) se rodí mimo manželství ve Zlínském kraji, v Praze, na Vysočině a v Jihomoravském kraji. Naopak, až o polovinu více, na úrovni 60 % je dětí v Karlovarském a Ústeckém kraji.
Autorka: Michaela Němečková, Český statistický úřad
Zdroj: http://www.statistikaamy.cz/2014/12/co-kraj-to-jiny-demograficky-mrav/