Fyzicky náročná práce, tzv. chudé jídlo, nebezpečné infekce a závislost na úrodě – s tím vším se museli naši předkové vyrovnávat. Přesto to vypadá, že se zdravím na tom byli lidé 19. století stejně nebo lépe než my, a to fyzicky i mentálně.

Studie s názvem Jak lidé žili, jedli a umírali ve střední době viktoriánské¹ však přináší zjištění, která poukazují na to, že lidé 19. století se dožívali stejného věku jako my dnes, byli silnější a zdravější a demencí prakticky netrpěli. Příčinu vidí autoři v životních podmínkách a nutričně bohaté stravě té doby. A to se týká také velmi chudých lidí té doby.

Ve viktoriánské době² byla tragicky vysoká kojenecká úmrtnost, která velmi zkreslila střední délku života. Nicméně pokud se zaměříme na ty, kteří přežili prvních pět let života, dostaneme obraz velmi podobný tomu dnešnímu. V 65 letech mohli muži očekávat ještě 10 let života, ženy ještě 8 let (z důvodu rizik spojených s porodem).

Vyváženou stravou k dobrému zdraví a kondici

Lidé zastávali velmi náročnou fyzickou práci a byli fyzicky zdatní – to se týkalo mužů i žen. Přestože jedli jednou tolik jako dnes, byla nadváha nebo obezita vzácná a spojována se střední nebo vyšší třídou. Tzv. dělnická strava byla bohatá na čerstvou zeleninu a ovoce, luštěniny, ryby a vnitřnosti, z dnešního pohledu možná jednostranná a „chudá“, přesto z objektivního hlediska nutričně velmi bohatá a vyvážená.

Kdy přišla změna k horšímu?

Rozvoj námořnictví a globálních trhů způsobil dovoz levných potravin z kolonií, které čím dál více ovlivňovaly stravu masové společnosti. Snížily se ceny potravin, rozšířila se konzumace masových konzerv, konzervovaného ovoce a kondenzovaného mléka.

Na první pohled by se mohlo zdát, že se jednalo o zlepšení ve stravě dělníků, což je však sporné. Jistě dosáhla pracující třída pestřejší stravy, ale její kvalita se výrazně zhoršila. Masové konzervy byly často příliš mastné a přesolené, masově vyráběný levný cukr zvyšoval produkci cukrovinek. Důsledky se projevily záhy – městské obyvatelstvo začalo strádat nedostatkem živin a nadbytkem soli a cukru.

Poučme se ze stravy našich předků

Dietní návyky jsou podstatným faktorem, který dlouhodobě ovlivňuje fungování našeho těla i mozku. Dnešní strava má vyšší podíl sodíku a draslíku a je chudá na čerstvé ovoce, zeleninu a omega-3 mastné kyseliny. Současně je obsah vitamínů, minerálů a dalších potřebných látek v dnešním ovoci a zelenině kvůli intenzifikované zemědělské produkci mnohem nižší než v minulosti. Mluví se o tzv. malnutrici typu B – přijímáme dostatek, mnohdy i nadbytek kalorií ale málo živin, jíme tedy pouze „prázdné“ kalorie. To s sebou nese nebezpečí pro naše tělo i pro náš mozek, protože ve stravě chybí celý komplex látek zajišťujících jeho správné fungování.

==Reklama==

Mysleme na to, co jíme

Odborníci kladou důraz zejména na nutričně bohatou a vyváženou stravu. To ocení nejen naše tělo, ale i mozek. Stejně jako lidé doby viktoriánské dle uvedené studie byli chránění před degenerativními chorobami díky nutričně bohaté stravě, dopřejme i my našemu mozku komplex potřebných látek, který najdete například v doplňku stravy Acutil, jehož složení bylo navrženo na základě výsledků řady klinických studií.

 

Autor článku: www.acutil.cz/

Zdroj: www.ogilvymorava.cz