Pro člověka je asi nejdůležitějším smyslem zrak, jehož prostřednictvím vnímáme až 80 % všech informací. Oko patří k nejdůležitějším smyslovým orgánům. Umožňuje vnímat světlo, barvy, pohyb i tvary. Je proto důležité si tento orgán chránit před nemocemi. Výskyt celé řady očních chorob roste s věkem. Jedním z nejčastějších onemocnění sítnice je pak věkem podmíněná makulární degenerace neboli VPMD. Tato zákeřná choroba je v západním světě u lidí nad 50 let nejčastější příčinou slepoty. VPMD trpí 25 až 30 miliónů lidí na světě, což není zanedbatelné číslo. Navíc postižených strmě přibývá.
Jedná se o oční onemocnění, které postihuje centrální část sítnice. To je ta část oka, která nám umožňuje sledovat detaily a je zodpovědná za „přímé“ vidění, které je pro nás nezbytné při rozpoznávání obličejů nebo vykonávání každodenních aktivit jakými jsou čtení, psaní, práce na počítači, řízení auta nebo dívání se na hodinky. Nemoc se zpočátku projevuje nenápadnými symptomy jako špatné vidění za tmy nebo mírné zhoršení viditelnosti barev. Především lidé s brýlemi často tyto příznaky lehce přehlednou. Včasné identifikaci nemoci také brání fakt, že VPMD zpravidla postihne nejdřív jedno oko.
„Existují dva typy VPMD – tzv. vlhká a suchá forma. Suchá forma je nejčastější typ onemocnění, kterým trpí přibližně 85 % pacientů. Vlhká forma VPMD není tak častá, ale o to je nebezpečnější, protože stojí za většinou případů trvalé ztráty zraku,“ říká MUDr. Miroslav Veith z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.
Ohroženy jsou nejvíce ženy nad 50 let
Do dnešního dne nebylo ještě zcela odhaleno, co je příčinou VPMD. Je ale známo mnoho rizikových faktorů spojených s touto chorobou, z nichž nejvýznamnější je především věk. Pozor by se měli dát lidé nad padesát let. Další rizikové faktory jsou rodinná zátěž, pohlaví (ženy mají riziko vyšší), světlé oči, vysoký krevní tlak, vysoká hladina krevních tuků, kouření, opalování, špatná strava, obecně tedy nezdravý životní styl.
Co se při VPMD v oku vlastně děje? V názvu nemoci je použito slovo makula (Macula lutea), jinak řečeno žlutá skvrna. „Jde o žlutavou oblast o průměru asi 5 mm v centru sítnice, přibližně naproti zornici. Ta obsahuje fotoreceptory, buňky citlivé na světlo. Dopadne-li na fotoreceptor světlo, vyšle signál s pomocí nervových buněk do mozku. Ten ze signálů sestaví obraz. Pod makulou je vrstva pigmentových buněk, které jsou velmi důležité pro správou funkci fotoreceptorů. Mezi nimi a fotoreceptory vládne čilá výměna látek. Při VPMD je tato výměna značně zpomalená nebo se dokonce zastavuje úplně. Buňky pak hynou a ostrost vidění se nenávratně zhoršuje, vysvětluje MUDr. Miroslav Veith. Důležité jsou především preventivní prohlídky u očních lékařů. „Včasným odhalením tohoto onemocnění můžeme díky moderním technologiím postup makulární degenerace mnohdy nejen zastavit, ale zrakovou ostrost dokonce i zlepšit. Pokud je vám více než 50 let, tak byste ke svému očnímu lékaři měli zajít vždy, když cítíte, že se i mírně zhoršil váš zrak,“ uzavírá MUDr. Miroslav Veith z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.
Zdroj (včetně fotografie): aspen.pr